V řadové zástavbě stojící rozměrná, čtyřstranná, patrová usedlost s uzavřeným dvorem. Od sousedního objektu je oddělená protipožární uličkou. Z jihu byl původně připojený přízemní zahradnický domek č.p. 1. Plocha, zastavěná usedlostí je vymezená obdélníkem o šířce cca 27,5 m a hloubce cca 34,5 m.
Hlavní, okapově orientované křídlo je zastřešené sedlovou střechou s nezdobenými trojúhelníkovými atikovými štíty. Na jižním štítě je pouze ve vrcholu dvouřádková tabulka s vročením 1843/1974. Uliční průčelí je členěné osmi okenními osami. Čtvrtou a pátou osu v přízemí zaujímá vjezd se stlačeným obloukovým záklenkem. Okna jsou obdélná, výškové orientovaná, šesti tabulková, ven otvíravá, se samostatně otevíravou horní třetinou, vsazená do špalety. V patře jsou před ně do líce zdi osazené dřevěné žaluziové okenice. Hlavním horizontálním prvkem je kordonová římsa a korunní kladí. Nízká kordonová římsa je zdola jemně profilovaná podvalem a dvěma ústupky, shora je zešikmená. Korunní kladí se skládá ze složitě profilovaného architrávu se zavěšenými střapci, hladkého vlysu, a konzolové římsy. Konzoly jsou hranolové vystupující z předsazení. Pod římsou jsou střapce a pletencový pás tvořený proti sobě položenými oblouky. Nad okny v přízemí jsou pásky s kosočtverci. Pásky ukončují ručky, držící protáhlé střapce. Nad páskem stojí džbánek, ze kterého vychází na každou stranu dvě snítky listnatého stromu. Pod okny je mělký parapet. Okna v patře jsou vsazená do nevýrazných nik s půl elipsovitými záklenky, zabíhajících do vlysu kladí a přerušující architráv. V poprsni jejich oken jsou mělké vpadliny a v nich ležaté kosočtverce s osmilistými kopretinovými květy. Nad okny jsou palmety rámované profilovanou archivoltou. Po stranách brány jsou štukové empírové vázy, ze kterých vyrůstají bohatě košaté stromové větve, v nichž jsou dva psi hlavami otočenými k sobě. Nad záklenkem je klenák s motivem listnaté snítky. Nad klenákem je císařská koruna. Z horních koutů vybíhají do stran esovitě kroucené snítky a pod nimi jsou nápisové tabulky s textem "ANNO-DOMINI/MDCC-XXXXIV"
Stodola v zahradě je zděná z plných pálených cihel. Dva vjezdy mají rovné nadpraží nesené přiznaným dřevěným trámem. Po stranách vjezdů a při nároží jsou široké předstupující lisény, které jsou v úrovni nad dřevěným překlady vrat a pod korunní římsou, spojené nízkým vodorovným prvkem do rámu. Mezi vraty je vstup do sklípku. Sedlová střecha je krytá břidlicovou krytinou. Každý krokevní pár je uložený na pozednici a středové vaznici. Vaznici vynáší vysoké dřevěné sloupky s pásky kotvené do vazných trámů, výrazně spuštěných pod pozednici a osazených v obvodových stěnách.
Místo, kde se nyní obec nachází, bylo díky své poloze osídlováno již v prehistorické době. Na pravém břehu řeky Moravy byla dle archeologických výzkumů rozsáhlá osada již v mladší době kamenné (2000 let př.n.l). Dále zde bylo nalezeno pohřebiště a mnoho předmětů z lužické doby bronzové (přibližně 1300-500 př.n.l). Název obce připomíná, že ves byla ve středověku obklopena řekou Moravou, která se zde rozlévala do mokřad, které skýtaly výborné podmínky k růstu rákosí, staročesky třešti. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku 1353.
Roku 1901 v Háji vzniká První moravská zemědělská elektrárna, vůbec první v Rakousko-uherské monarchii, jež pomocí nadzemního vedení elektrifikovala okolní vsi. Třeština v tomto směru předstihla nejen Prahu, ale i Vídeň. Na dílo Huberta Plháka navázal jeho syn Karel, který v Háji roku 1922 dal postavit novou, samostatnou vodní elektrárnu. Stavby se na doporučení Plhákovy manželky Ellen ujali talentovaní žáci architekta Jana Kotěry a vybudovali zde jeden ze skvostů moderní architektury. V Třeštině se také narodil významný vlastivědný spisovatel Severní Moravy František Poštulka.
Hlavní, okapově orientované křídlo je zastřešené sedlovou střechou s nezdobenými trojúhelníkovými atikovými štíty. Na jižním štítě je pouze ve vrcholu dvouřádková tabulka s vročením 1843/1974. Uliční průčelí je členěné osmi okenními osami. Čtvrtou a pátou osu v přízemí zaujímá vjezd se stlačeným obloukovým záklenkem. Okna jsou obdélná, výškové orientovaná, šesti tabulková, ven otvíravá, se samostatně otevíravou horní třetinou, vsazená do špalety. V patře jsou před ně do líce zdi osazené dřevěné žaluziové okenice. Hlavním horizontálním prvkem je kordonová římsa a korunní kladí. Nízká kordonová římsa je zdola jemně profilovaná podvalem a dvěma ústupky, shora je zešikmená. Korunní kladí se skládá ze složitě profilovaného architrávu se zavěšenými střapci, hladkého vlysu, a konzolové římsy. Konzoly jsou hranolové vystupující z předsazení. Pod římsou jsou střapce a pletencový pás tvořený proti sobě položenými oblouky. Nad okny v přízemí jsou pásky s kosočtverci. Pásky ukončují ručky, držící protáhlé střapce. Nad páskem stojí džbánek, ze kterého vychází na každou stranu dvě snítky listnatého stromu. Pod okny je mělký parapet. Okna v patře jsou vsazená do nevýrazných nik s půl elipsovitými záklenky, zabíhajících do vlysu kladí a přerušující architráv. V poprsni jejich oken jsou mělké vpadliny a v nich ležaté kosočtverce s osmilistými kopretinovými květy. Nad okny jsou palmety rámované profilovanou archivoltou. Po stranách brány jsou štukové empírové vázy, ze kterých vyrůstají bohatě košaté stromové větve, v nichž jsou dva psi hlavami otočenými k sobě. Nad záklenkem je klenák s motivem listnaté snítky. Nad klenákem je císařská koruna. Z horních koutů vybíhají do stran esovitě kroucené snítky a pod nimi jsou nápisové tabulky s textem "ANNO-DOMINI/MDCC-XXXXIV"
Stodola v zahradě je zděná z plných pálených cihel. Dva vjezdy mají rovné nadpraží nesené přiznaným dřevěným trámem. Po stranách vjezdů a při nároží jsou široké předstupující lisény, které jsou v úrovni nad dřevěným překlady vrat a pod korunní římsou, spojené nízkým vodorovným prvkem do rámu. Mezi vraty je vstup do sklípku. Sedlová střecha je krytá břidlicovou krytinou. Každý krokevní pár je uložený na pozednici a středové vaznici. Vaznici vynáší vysoké dřevěné sloupky s pásky kotvené do vazných trámů, výrazně spuštěných pod pozednici a osazených v obvodových stěnách.
Místo, kde se nyní obec nachází, bylo díky své poloze osídlováno již v prehistorické době. Na pravém břehu řeky Moravy byla dle archeologických výzkumů rozsáhlá osada již v mladší době kamenné (2000 let př.n.l). Dále zde bylo nalezeno pohřebiště a mnoho předmětů z lužické doby bronzové (přibližně 1300-500 př.n.l). Název obce připomíná, že ves byla ve středověku obklopena řekou Moravou, která se zde rozlévala do mokřad, které skýtaly výborné podmínky k růstu rákosí, staročesky třešti. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku 1353.
Roku 1901 v Háji vzniká První moravská zemědělská elektrárna, vůbec první v Rakousko-uherské monarchii, jež pomocí nadzemního vedení elektrifikovala okolní vsi. Třeština v tomto směru předstihla nejen Prahu, ale i Vídeň. Na dílo Huberta Plháka navázal jeho syn Karel, který v Háji roku 1922 dal postavit novou, samostatnou vodní elektrárnu. Stavby se na doporučení Plhákovy manželky Ellen ujali talentovaní žáci architekta Jana Kotěry a vybudovali zde jeden ze skvostů moderní architektury. V Třeštině se také narodil významný vlastivědný spisovatel Severní Moravy František Poštulka.
Venkovská usedlost měla, podobně jako její majitelé, zajímavé osudy. V dnešní podobě pochází z roku 1844. Je však pravděpodobné, že budova sama je ještě starší, jako zemědělskou usedlost ji dal postavit pan Merta. Potomek pana Merty nechal v roce 1924 zpracovat projekt u pana stavitele Josefa Sovy na přestavbu hospodářských budov, který se nikdy nerealizoval. Tento projekt se zachoval až do dnešních dní a k tomuto projektu se z velké části navrací nový uživatel objektu občanské sdružení Alie o.s. při realizaci dnešní obnovy.
    |